Červen 2012

Krejdom (lineart)

30. června 2012 v 11:28 | Awia |  Rubbish

A pak nastalo ticho...

28. června 2012 v 22:23 | Awia |  My dear diary I want to tell you what happend to me...
Dnešní zkouškou jsem za sebou úspěšně uzavřela první ročník na vysoké. A stejně si nedokážu oddychnout. Myslela jsem, že počínaje dneškem celý ten blázinec skončí. Myslela jsem, že ze mě spadne všechen ten stres posledních dní a já si budu moci konečně odpočinout. Myslela jsem, že teď už mě čeká jen to lepší. Myslela jsem… Ano, já myslela. A v tom to nejspíš bude. Až se o to budu opět někdy pokoušet, praštěte mě někdo pořádně do hlavy a řekněte mi, abych to nedělala. Protože mi to evidentně vůbec nesvědčí. Pocit úlevy se stále ještě nedostavil a místo něj tu zůstala ona poněkud podivná a znepokojující směsice strachu, nejistoty a zvláštního napětí. Jako bych na něco čekala. Jen nevím, na co.
.
Nic se neděje. Nic mi nejde. Nic mě nebaví.
.
A při představě všech těch prázdných dní, co leží přede mnou, se mi chce křičet. Jakoby se mi letošní prázdniny rozhodly ukázat, že skutečně pocházejí od slova prázdný. Protože i když mám nějaké plány, stejně mám pocit, jako by mě nic nečekalo. Vlastně se tak i cítím. Prázdná. A přitom plná nejrůznějších pocitů, které mým nitrem zmateně poletují tam a zase zpátky. Měla bych si teď připadat jinak, lehčí. Tak proč? Proč mám dojem, že je tomu naopak?
.
A.

Bleskovka č. 5!

28. června 2012 v 13:35 | Awia
Vážení spoluobčané, drazí spolublogovníci, pravidelní i náhodní návštěvníci, nejrůznější tvorové a podivná stvoření, zaostřete své zraky na tato písmena, neboť právě tady a teď máte jedinečnou příležitost, jak od mé skromné velikosti získat (pseudo)portrét jen tak, zadarmo, protože jsem rozhodla nebýt pro jednou ta zlá a udělat jednomu z vás radost. Ano, opět.
.
Jak na to? Jednoduše! Stačí jen rychle nadatlovat komentář pod tento článek.
.
Podmínky? Jsou, ale nemyslím, že byste se jich museli nějak děsit... (1) Nesmí vám vadit můj styl kresby. Pochopitelně. Ukázky jsou k nahlédnutí níže. (2) Budu potřebovat vaši fotografii. A nemusíte se bát - pro srovnáni ji sem vážně dávat nebudu. Jen bych se ráda pokusila alespoň o vzdálenou podobu skutečnosti, kde bude figurovat něco víc, než jen podobná barva očí a přibližný odstín vašich vlasů. (3) Už dopředu se musíte smířit se skutečností, že můžete čekat opravdu dlouho. A nemusíte se dočkat. Ale nemusíte se bát. Ono je mnohem pravděpodobnější, že dříve zapomenete vy, že jste po mně něco chtěli, než já, že vám mám něco načmárat. Takže asi tak. Podrobněji se domluvím až s výhercem. Teď ty ukázky…

Pauline (pseudoportrét)

14. června 2012 v 21:52 | Awia |  Ateliér
Protože se mi Adelaine zatím neozvala a já měla opravdu chuť někoho nakreslit, oslovila jsem Pauline, která se ozvala v komentáři hned pod ní. Tedy tak bleskově mi fotky ještě nikdo neposal. A proto, milá Pauline, děkuji za rychlost. Tady máš odměnu. Snad se Ti bude líbit. ^^
Taky vám připomíná Brittany Robertson? Protože mně docela dost.

Sebevražda

9. června 2012 v 22:03 | Awia |  The way I think, the way into my heart...
.
.
.
tiše tu ležíš
stočená na zemi
marně se snažíš
zastavit třas
ačkoli v obleku
nahá jsi
zdá se mi
už není úniku
jsi jedna z nás
tak podej mi ruku
cestu ti ukážu
pak pocit prázdnoty
nebudeš znát
stačí jen vykročit
na chvíli poletíš
až skončíš na zemi
budu se smát
.
.
.

Jsem kat. A můj stůl je mé popraviště.

9. června 2012 v 14:00 | Awia |  Ateliér
Armáda králíčků. Notebook. Tiskárna. Repráky. Tablet schovaný pod haldou papírů. Slovník. Pražák - Novotný - Sedláček. Polámané pastelky a hromada tužek, které nepoužívám. Pentilka. Guma. Plnicí pero. Občas nějaká ta kniha. Kolečka od šálků čaje. Podivná skvrna v místě, kde se mi rozlil odlakovač. Papírky na poznámky - bez poznámek. Odličovací tamponky. Nůžky. Prázdný obal od DVD. Rozbitá zásuvka. Dráty. A nějaké ty čmáranice roztroušené mezi učením. Nečkejte nic organizovaného. 'Cause I'm a mess...
.
.
.
.
.

(Další) bleskovka...

7. června 2012 v 18:56 | Awia
Ačkoli momentálně o "zábavu" vážně nemám nouzi, nutně potřebuji odpoutat myšlenky od všech možných i nemožných testů, jelikož z nich začínám mít menší depresi. Chtělo by to na chvíli vypnout, zaměřit se na něčí cizí ksicht a jen kreslit, kreslit a kreslit... Co že to znamená? Že máte zas a znova právě tady a teď jedinečnou příležitost, jak od mé skromné velikosti získat (pseudo)portrét! Slyším, že už pravidla znáte? Ale opakování, je přece matka moudrosti, takže pro úplnost...
.
Jak na to? Jednoduše! Stačí jen rychle nadatlovat komentář pod tento článek.
.
Podmínky? Jsou, ale nemyslím, že byste se jich museli nějak děsit... (1) Nesmí vám vadit můj styl kresby. Pochopitelně. Ukázky jsou k nahlédnutí níže. (2) Budu potřebovat vaši fotografii. A nemusíte se bát - pro srovnáni ji sem vážně dávat nebudu. Jen bych se ráda pokusila alespoň o vzdálenou podobu skutečnosti, kde bude figurovat něco víc, než jen podobná barva očí a přibližný odstín vašich vlasů. (3) Už dopředu se musíte smířit se skutečností, že můžete čekat opravdu dlouho. A nemusíte se dočkat. Ale nemusíte se bát. Ono je mnohem pravděpodobnější, že dříve zapomenete vy, že jste po mně něco chtěli, než já, že vám mám něco načmárat. Takže asi tak. Podrobněji se domluvím až s výhercem. Teď ty ukázky…