Portrétování mě baví

17. dubna 2012 v 20:50 | Awia |  My dear diary I want to tell you what happend to me...
Otevřela jsem mail s několika nepřečtenými emaily. A tam fotky. Od lidí, kteří si přejí, abych je zvěčnila. Už jen ten pouhý fakt mi dokázal vykouzlit úsměv na tváři. A když jsem si tak prohlížela výherkyně mé malé soutěže, nedokázala jsem se ubránit hřejivému pocitu doprovázenému vlnou nefalšované radosti a poskakující nedočkavostí z toho, že budu brzy moci zase začít. Netvrdím, že mi to jde, ale i tak se nemohu netěšit na to, až budu moci…
.
…ponořit se do rysů cizí tváře…
…zapomenout na okolní svět…
…a hlavně nemyslet…
…nemyslet na všechny ty věci, co mě trápí…
…prostě jen kreslit…
…a kreslit…
…a kreslit…
…až do zblbnutí…
…až do konce.
.
A přitom… Přitom to byl jen další způsob na zahnání nudy, nevinná legrácka, jež vzešla z mé hlavy jako už mnohé jiné, ale tahle měla to štěstí (nebo snad smůlu?), že jsem ji dokázala uskutečnit. Výsledkem byla nepovedená napodobenina portrétu. Nejprve se mou obětí stala Abyss následovaná slíbeným obrázkem pro Miselle. A díky náhodné podobnosti mnou načmárané skici při učení o něco později přibyla i Temnářka. Velkou roli zde hrála náhoda. Nic plánovaného ani žádné velké sliby, které bych zase nedodržela. Prostě se tak stalo. První "bleskovka" pak představovala jakýsi blíže nespecifický, avšak výrazný obrat.
.
Asi byste mne ukamenovali, kdybych vám řekla, že se nejednalo o nic víc, než jeden hnusný žertík z mé strany, kdy jsem na cizí účet ukojila své zlomyslné já. A stejně to tak bylo. Při procházení nashromážděných komentářů se mi však v mysli vynořila otázka, jejíž odpověď mi zůstávala záhadou. Co kdyby to bylo doopravdy? Kdo by byl první? A koho bych kreslila? Hnána touhou po odpovědi s vědomím, že se jedná o věc, kterou mohu snadno zjistit, jsem tedy vyhlásila druhou "bleskovku", jejíž výherce nedostal žádný diplomek, ale obrázek snažící o zachycení jeho podoby. Pokračování příběhu už znáte. A jak to dopadne, neví ani sám velký meditující kaktus, ačkoli se na to ptal ožralého kocoura. Takže uvidíme.
.
A.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mňoukla&vymňoukla | 17. dubna 2012 v 21:23 | Reagovat

Já tvou lásku ke kreslení chápu. Sama jí taky trpím, ikdyž neumím nic nakreslit, jen mě to baví. A pak korálkuju. Korálkuju a nemyslím, korálkuju a korálkuju :)

2 Hayley | Web | 17. dubna 2012 v 21:32 | Reagovat

Taky ráda portrétuji,je to krásné...Kreslim hlavně obličeje a pak jim dodělávám barevné vlasy..:))

3 solitude | Web | 17. dubna 2012 v 21:35 | Reagovat

Umění a hlavně kreslení, to je panečku odreagování.

4 Guizmo | 17. dubna 2012 v 21:51 | Reagovat

[2]: Ano ano, barevné vlasy jsou návykovka...

Kreslení je návykovka... :D

5 Krejdom | Web | 17. dubna 2012 v 21:55 | Reagovat

Kdybych to uměla, tak kreslím od rána do večera, takhle jsem si našla jednodušší vyjádření svého zvěčňovacího nutkání - fotografii. :)

6 Sayuri-sama | Web | 18. dubna 2012 v 14:29 | Reagovat

Tak doufám, že ses mě nelekla na fotkách :D
Já třeba, když potřebuji vyjádřit své pocity, tak napíši nějakou spatlanou povídku, nebo báseň :))

7 Awia | Web | 18. dubna 2012 v 21:29 | Reagovat

[1]: Mňoukla&vymňoukla: je strašně fajn mít nějakou takovou činnost, při které můžeš vypnout. Já mám teda ještě běhání, které mi někdy pomáhá zbavit se stresu a negativních emocí. Teď na to bohužel není počasí. Buď prší nebo je moc zima...

[2]: Hayley: Já si dříve trénovala obličeje jen tak a celé jsem si je vymýšlela. Pokoušet se však o určité rysy je mnohem zajímavější. A co se vlasů týče, tak zůstávám většinou u těch přirozených odstínů (nebo u pokusů o ně), protože je to obtížnější, protože je to výzva. :)

[3]: solitude: To jo. Pokud mi tedy zrovna jde a zbytečně se u toho nenervuji.

[4]: Guizmo: :)

[5]: Krejdom: A já to snad umím? Kreslím intuitivně - nikdy jsem se to pořádně neučila. Ono ani nejde o zvěčňovací nutkání jako spíš o potřebu uniknout nějak pryč a alespoň na chvíli se nestarat, co se děje kolem... Mimoto mi fotografování nepřijde jednodušší. Spíš naopak.

[6]: Sayuri-sama: Na maily budu ještě určitě odpovídat. Včera jsem tam jen zběžně mrkla a dneska vlastně taky nemám vůbec čas. A zítra to nejspíš nebude o nic lepší... A nelekla jsem se. Naopak jsem se pro sebe usmála, že budu moci zkoušet další brýle. ;)
Vyjádřit pocity kresbou neumím. Nejde mi to. To se spíš snažím o nějakou směšnou napodobeninu básniček...

8 Fée | E-mail | Web | 21. dubna 2012 v 7:37 | Reagovat

Jsem ráda, že z toho máš radost :-)

9 Krejdom | Web | 21. dubna 2012 v 11:40 | Reagovat

[7]: Jasně, něco jiného je umět to a něco jiného to mít v sobě. To jsem myslela, prostě máš na to talent. :)

10 Monica Otmili | Web | 23. dubna 2012 v 19:30 | Reagovat

Upřímně, už jsem přemýšlela, jak bych vypadala tvou rukou nakreslena. :)

11 Awia | Web | 2. května 2012 v 21:57 | Reagovat

[8]: Fée: Já taky. :)

[9]: Krejdom: Děkuju.

[10]: Monica Otmili: Určitě hezky! :-P A jestli chceš, můžeš zkusit chytit nějakou příští bleskovku, ale ta bude nejspíš za dlouho...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.