la polémique
1. září 2011 v 13:18 | Awia | My dear diary I want to tell you what happend to me...Komentáře
Naprosto souhlasím s Polgarou!
"Příběh další náctileté Nanynky, která se nešťastně zamilovala...“ Toť pár slov o mém životě řečených tvými ústy (nebo napsaných tvými prsty). Ještě bych dodala, že ta zamilovanost určitě nené oplácená, protože ON je jaksi zadaný...
...Navíc by to lidi okolo mě nikdy nepochopili! ...ale záleží na tom?! ![]()
[1]: Polgara: Ochromený? Z čeho? Vždyť jsou to jen moje myšlenky...
[2]: Kimgerly B.: Ano, ta láska není oplácená, ale ne, on není zadaný. Jen ji vidí ... trošku jinak. Dalo by se říci, že z jeho strany nejde o milostný vztah. Navíc zde nemluvím o sobě, ale o svém rozepsaném románu, který určitě skončí zaškatulkovaný jako román pro dívky, které se nad ním pobrečí a ještě budou nadávat na špatný konec. Jenže jak jsem říkala - nic není černé a bílé... A tohle doopravdy není nešťastný milostný příběh.
K mému článku: Ano, pochopila jsi to skvěle. ;) A hetky jsi to napsala.
A je fakt, že k tomu článku taky nemám moc co říct.. Je to takové zvláštní a.. nevím, má to zvláštní atmosféru. A potom z toho máš takový ten pocit. ![]()
V Brně mám spoustu kamarádů, můžu ti někoho dohodit ať ti to tam ukáže.
Brno je fajn město, ale nevím, jestli bych tam chtěla takhle sama, no. Nebo takhle: kdybych měla dost peněz tak bych se asi nebála.
Zní to divně, ale když máš peníze na byt, potom si nějak seženeš práci.. tak nevím, šlo by to. Ale chápu že to musí být těžký.
Tak snad to zvládneš. :)
[4]: Adelaine Pierce: Pocit? Jaký pocit? Právě tohle mě zajímá. ;)
Souhlasím s tebou ve všem. O žití a umírání v iluzi, o souboji společnosti a jedince i o očekávání. Vším tímhle jsem si prošla - dělání toho, co od vás lidé očekávají, přestože si myslíš, že je to špatné a chceš dělat něco jiného. Žití v iluzi, že bude lépe, nekonečné doufání. O souboji se společností, která neuznává vlastní názor a originalitu.
Moc krásně napsaný článek.
[7]: Kathryn Fierce: Život v iluzi si neuvědomuješ. Tedy dokud nepřijde někdo jiný a neotevře ti o oči. A tento problém má hrdinka mého románu. Dělá, co si myslí, že se od ní očekává, a myslí si, že je to správné, i když to správné není... Ale částečně si tím prošlo asi hodně lidí. Já taky. :)













Víš, že tyhle tvoje články mi pokaždé vezmou všechna slova? Říkají hodně, mají myšlenku, ale čtenář je po nich tak ochromený a zamyšlený, že se nezmůže na nic inteligentního. Tedy, alespoň to platí u mé maličkosti.