close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Recenzentem snadno a rychle! A nebo taky ne...

19. července 2011 v 6:56 | A. |  Pod kukátkem rozpytváno do nejmenších detailů
Recenzi? Tu přece zvládne i cvičená opice! Ano, špatnou recenzi zvládne napsat doopravdy každý, avšak napsat takovou, která by za něco stála, dokáže jen málokdo. Nevěříte? Tak se na to podíváme poněkud podrobněji.
.
Ačkoli se to tak nezdá, první problém nastává již u samotného pojetí tohoto slohového útvaru. Jejím účelem není prozradit děj, jak se mnozí mylně domnívají. Zjednodušeným přepisem celého příběhu, kdy mimo jiné prozradíte jak celou zápletku, tak její rozluštění, docílíte maximálně toho, že čtenář knihu vlastně nemusí ani otvírat, neboť již dopředu ví, co se stane a jak to celé dopadne. A to je v podstatě přesným opakem toho, o čem by recenze jako taková být měla. Nejprve by však nebylo od věci zmínit, co to ta recenze vlastně je?
.
Odpověď na tuto otázku není až tak těžká. V podstatě se jedná o názor recenzenta (nebo také kritika, chcete-li, neboť i toto označení se pro autory recenzí hojně využívá) na danou věc, v našem případě na knihu. Jejím cílem je nabudit (nebo také odradit) potenciálního čtenáře tak, aby se na jejím základě rozhodl, zda má cenu daný titul shánět, či nikoliv. Svým způsobem jde i o kritiku, ta však v tomto případě zůstává povrchnější a nerozebírá dílo do detailů. Vždyť právě vyzdvihnuté klady a zápory hrají v recenzích nejzásadnější roli. Jak jinak vyjádřit svůj postoj k dané věci? Ale i zde mnoho lidí naráží. Nestačí říci líbí - nelíbí. Recenzent má totiž ve svých rukou obrovskou moc a je to právě on, kdo rozhodne o tom, zda si knihu přečtou masy hladových čtenářů nebo jen hrstka vyvolených, které neodradil. Zde je však důležité neplést si pojmy - recenze neslouží k reklamě, kde knihu vychválíte do nebes, ale má pomoci čtenáři rozlišit kvalitní čtení od braku.
.
Hodnotit knihu nemůžete jen ze svých subjektivních pocitů - ano, ty hrají při čtení velmi důležitou roli, avšak do recenze tak úplně nepatří. A přitom jen málokdo se od nich dokáže oprostit a nahlédnout na knihu i z jiného pohledu, aby ji prozkoumal ze všech možných i nemožných úhlů a odhalil přednosti, které v ní mohou někteří spatřovat. Nejenže se tak dá docílit částečné objektivity, ale důležitou roli to může hrát i u názorů, jež v recenzi zmíníte, neboť ty byste si měli jakožto správní recenzenti umět vždy obhájit.
.
Stále jsem vás nepřesvědčila? Tak nebojte. Tím to tedy zdaleka nekončí! Je tu totiž spousta dalších aspektů, nad kterými byste se jako správní recenzenti měli alespoň na chvíli zamyslet a brát je při psaní vlastní recenze na vědomí (popřípadě je tam i zmínit), jinak byste totiž mohli pěkně tvrdě narazit. Hlavní je uvědomit si, co vůbec recenzujete. Pokud jste přečetli typický romantický příběh pro ženy, nemůžete si stěžovat na nedostatek akčních přestřelek a hektolitrů protečené krve, stejně jako v historického románu nemůžete očekávat vymoženosti moderního světa. Důležité je také vědět, za jakým účelem byla kniha napsána, cochtěl autor říci a v neposlední řadě pak pro jakou cílovou skupinu je určena. Jaký pak má smysl stěžovat si nad tím, že jste právě přečetli naprostou hrůzu, která zaujme leda tak pubertální slečny, když právě jim byla tato "hrůza" určena?
.
Významnou roli taktéž hrají recenzentovy předešlé zkušenosti. Píšete-li dojmy ze své první knihy s fantasy tematikou, pak se dá jen stěží mluvit o recenzi. Proč? Jak pak můžete knihu označit za drahokam tohoto žánru, když jste z něj nic jiného nepřečetli? Správný recenzent se ve své oblasti orientuje, je v ní zběhlý a má o ní mnohem více informací, než nezasvěcená osoba. Má načteno a zná mistry oboru. Především si je však plně vědom toho, proč jsou právě oni vyzdvihováni a jiní naopak zatracováni. A právě díky tomu získává potřebný přehled, díky kterému může knihu zařadit.
.
Nakonec tomu musíte dát ještě formu. Nepřeskakovat od jednoho tématu ke druhému a poté se znovu zpětně vracet, vložit úvod, závěr… Můžete si s ní i pohrát. Místo suchopárného popisu vložit sem tam nějakou trefnou poznámku k ději, vtipně vypíchnout nějaký moment, trapný okamžik okořenit mírnou ironií či ji rovnou opepřit sarkasmem. Fantazii se meze nekladou a je na každém recenzentovi, jakým způsobem se čtenáře pokusí zaujmout. Vždyť i recenze jsou svým způsobem umělecká díla, v nichž autoři prezentují svůj um a pomáhají ostatním s orientací v nezměrném oceánu titulů, jež se na nás v mocných přílivových vlnách stále valí.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Peťka ;) | Web | 19. července 2011 v 10:13 | Reagovat

velmi kvalitní článek, který je konečně o něčem. já sama čtu hodně a ráda, pokud to nejsou některé věci ze seznamu povinné četby, které nám na vš předkládají... a tak se občas nestačím divit, co o dané knize někdo napsal.
vytvořit opravdu kvalitní recenzi je vážně umění. jak jsi psala - člověk musí mít neskutečný přehled a snažit se o objektivitu... a to hodně lidí neumí

2 Brabikate | Web | 19. července 2011 v 10:27 | Reagovat

Ano, někdy je opravdu zvláštní, co někteří považují za recenze. Např. jsem se taky na začátku jedné dočetla, že je psaná pouze pro ty, co knihu už četli, takže pokud jsme ji nečetli, tak ať se k té recenzi vrátíme, až knihu přečteme.

Určitě se dají psát články, které jsou o knihách a jejich ději... ale rozhodně to nejsou recenze, jak jejich pisatelé bohužel tvrdí.

3 Kittka | Web | 19. července 2011 v 12:34 | Reagovat

Ahoj, mám nový blog a ten tvůj je přímo úchvatný.Jestli chceš, můžeš se podívat na můj blog, budu ti vděčná! Papa

4 Elinor | E-mail | Web | 19. července 2011 v 20:12 | Reagovat

Prima článek. Je skvělé vidět, že člověk se svými názory na podobu recenzí není sám. :)

[2]: tak ony se dosti často zaměňují recenze, kritiky a rozbory. :) Recenze by měly být pro naprostého neználka knihy (i když někdy to jde po čertech špatně, protože knížka si o nějaké "hlubší narážky" přímo říká), kritiky mohou obsahovat výrazné spoilery - a rozbory jsou prostě rozbory, mělo by se v nich jít do hloubky, se vším všudy a tak nějak se u nich předpokládá, že osoba knihou nedotčená v nich listovat nebude. :-D (Nutno dodat, že ani ten rozbor nemusí být a priori o ději :-P )

5 evi | Web | 27. července 2011 v 11:35 | Reagovat

Tedy, dobrou recenzi podle tvého popisu jsem nečetla ani nepamatuju:D Ale já ani nevím, co od toho vlastně čekám. Někdy jsem ráda, když je podrobněji rozebrán děj, protože mě to víc navnadí. Někdy mi ale vadí i ten vlastní recenzentův názor, protože pak k dílu vlastně už přistupuju předpojatá. Je to občas fajn, když kritici něco strhají, já si říkám, hm, tak to asi nebude nic moc a pak jsem třeba o to víc nadšená. Horší je to naopak, když něco všichni vyzdvihují, člověk si to přečte/zajde na film a pak si zklamaně říká - co na tom všichni vidí?:D

6 Awia | Web | 28. července 2011 v 20:26 | Reagovat

[1]: Peťka: Já čtu taky velmi ráda, nyní mám bohužel nedostatek knih. Je to smutné, ale v naší obecní knihovně tady v Zapadákově se toho moc nenachází. A přitom bych chtěla přečíst tolik titulů!

[2]: Brabikate: Tak tak ... Tohle recenze doopravdy nejsou. Proto většinu svých článků věnovaných knihám nazývám "rozbory", i když ani to bych neoznačila za přesné pojmenování toho, co tu čas od času vytvářím.

[3]: Kittka: Děkuji, nechci. Pá.

[4]: Elinor: Jo, to máš pravdu, je to fajn. :)

Však děj je jen jednou z věcí, kterými se při rozboru zabýváš, ne? Protože kniha není jen děj, jak si někteří bohužel myslí, ale mnohem, mnohem víc. Alespoň tedy pro mně.

[5]: evi: Neříkám, že kvalitní recenze musí tohle všechno splňovat, ale dobrých recenzí je vážně dost málo. A i ty jsou subjektivní, protože objektivity zde nedosáhneš nikdy. No, co víc říct? Že jsme každý jiný, každý máme jiný vkus ... ale s literarutou to v poslední době nějak upadá. Lidé nečtou a pokud ano, tak knihy, které nestojí ani za starou (drž)grašli. Je to smutné, ale já se tomu i tak musím smát. Jinak to ani nejde. :-D

7 Dee | Web | 13. srpna 2011 v 20:17 | Reagovat

sakra, já jsem asi hroznej kritik, na všechno koukám s vlastním vkusem mno..xDDD

8 Awia | Web | 21. srpna 2011 v 21:39 | Reagovat

[7]: Dee: Já taky, co máš z toho. :-D Jak je známo, teorie a praxe jsou dvě rozličné věci. První zvládám, ale v závěru na to kašlu. Ehm, to bych tu asi neměla veřejně přiznávat. :D Jinak ... vlastnímu názoru, nebo spíš postoji ke knize, abych byla přesnější, se neubráníš. Trik je v tom, že si musíš uvědomit, pro koho je kniha určená. Samozřejmě že ve sbírce pohádek pro děti nemůžeš očekávat sexuální orgie...

9 Vendy | Web | 28. srpna 2011 v 13:40 | Reagovat

Výborný článek. Občas si píšu recenze ke knihám nebo filmům, a taky mám problém s tím, kolik vyzradit a kolik nevyzradit. Určitý nástin děje by však měl být, aby měli čtenáři aspoň představu, oč vlastně v knize kráčí. Ale vyzrazení konců se snažím vyvarovat, i když - pokud píšu o filmu, který už několikrát šel v televizi nebo o knize, která už vyšla před lety, vyzrazený konec asi tolik vadit nebude.

10 Awia | Web | 1. září 2011 v 13:52 | Reagovat

[9]: Vendy: Ano, čím jiným bys taky měla čtenáře navnadit? Pokud bys jim řekla jen to, že je to napínavé a suprové, tak ti asi moc neuvěří, protože tohle může prohlásit kdokoli o čemkoli. A u některých knih (filmů) ani to vyzrazení konce nevadí, jelikož bývá natolik zjevné (nebo obecně známé), že jeho zatajování nemá cenu. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.