Beth Revis - Napříč vesmírem (Across the Universe)

16. června 2011 v 14:13 | Awia |  Nlezeno, polapeno, přečteno
.
Sedmnáctiletá Amy se připojí ke svým rodičům, kteří byli jako jedni z mála vybráni, aby osídlili novou planetu. Na palubě nejmodernější vesmírné lodi Godspeed ji tak čeká 300 let, které stráví zmražená v ocelové krabici, než jako Šípková Růženka procitne ze svého kryotického spánku a bude moci přivítat cizí svět, jež se jí má stát novým domovem. Jak však mohla tušit, že bude násilnicky probuzena o 50 let dříve? Mladá dívka je tak nedobrovolně vržena do života na lodi, která se řídí podle vlastních pravidel.
Amy si rychle uvědomí, že její probuzení nebylo jen pouhou chybou počítače. Někdo z těch několika tisíce obyvatel lodi se ji pokusil zabít. A pokud Amy rychle něco udělá, její rodiče půjdou na řadu jako další… Komu však může věřit, když na ni na každém kroku čekají jen samé tajemství a lži? Ale přesto se tu najde někdo, kdo na ni už čeká, kdo ji chce ochránit a udělá klidně i více než jen to, pokud mu to dovolí… Elder - budoucí kapitán lodi a láska, kterou neviděla přicházet.
.
Vědecká fantastika? Ve vesmíru? A co teprve, když se do ní pustí žena?! Katastrofa? Možná… Beth Revis se tohoto úkolu zhostila po svém, rozhodně se jí však nedá upřít, že by jej nezvládla na výbornou. Nečekejte sáhodlouhé popisy nových technických vymožeností či snad principů, na jakých principech daná zařízení přesně pracují; jemná ruka něžného pohlaví se na tomto díle nezapře, a proto se spíše než na techniku zaměřuje na děj, postavy a emoční stránku příběhu. I tak však knize nic neschází a dovolím si říci, že jde o napínavý thriller, který dokáže upoutat i staršího čtenáře než jen věkovou skupinu, které je primárně určen.
Příběh, který nám tu autorka předkládá, rozhodně není běžnou romancí pro náctileté. Ano, na první pohled tu máme vše potřebné - ústřední dvojici skládající se z hezké dívky a švarného mladíka, ústředního nepřítele v podobě starého a věčně nevrlého velitele lodi a nakonec také neznámého vraha představujícího nebezpečí pro zmraženou posádku, jež je proti jeho útokům naprosto bezbranná. Přesto však každý čtenář již po pár stránkách rád uzná, že toho v sobě tato kniha skrývá mnohem, mnohem víc.

Vždyť už jen prostředí vesmírné lodi, v němž se naši aktéři pohybují, je samo o sobě dosti neobvyklé. Zdánlivě lidem na Godspeedu nic nechybí. Jsou tu pole, na nichž se pěstují rostliny a pasou zvířata, město, kde mají lidé své domovy a dílny, výzkumné laboratoře, nemocnice … Jen se zdejším obyvatelům nad hlavami místo blankytně modrého nebe rozprostírá ocelový strop, v noci nevidí oblohu posetou hvězdami a práci slunce obstarává jedna velká solární lampa. Společnost zde pod pevnou rukou svého velitele žije v míru a poklidně prosperuje, zatímco rok za rokem postupuje stále blíž nové planetě. A je to právě Amy, dívka z jiného světa, která poukazuje na všechny podivnosti života na lodi.
.
Tak tady strávím příštích 49 let a 266 dní.
Není to tu ošklivé. Nevypadá to tak, jak jsem očekávala. Je tu zelená. Zvlněné kopce se rozprostírají od nemocničního trávníku podél zaprášené cesty. Pastviny a ploty jsou rozděleny tmavě zelenými živými ploty nebo hnědými sloupovitými hrazeními. Nejblíže se nacházejí krávy a předpokládám, že ty bílé načechrané tečky v dáli budou ovce nebo kozy. Uspořádané řady zářivě zelených rostlin se tu rozpřahují jako bláznivá prošívaná přikrývka. A tam, na samotném okraji, je něco, co vypadá jako LEGO v nadměrné velikosti - vlakové nákladní vagony a obytné přívěsy srovnané ve do řad a komínků přilepené jeden na druhý, každý natřený jinou zářivou barvou. Ta míchanice barevných skvrn mi nejasně připomíná Svět Walta Disneye. Když jsem byla malá a žila jsem na Floridě, rodiče mě tam brávali každé léto. Připadalo mi to tam impozantní, obří jako celá země skrytá v zábavním parku, ale teď si s překvapením uvědomuji, že Popelčin zámek by se do tohoto kovového balónu hodil a vlastně že toto poschodí je jednoduše padesátkrát větší než celé Magické království.
Pokouším se spočítat obytné přívěsy, ale nemůžu. Kolik lidí na této lodi vůbec žije? Je tu dost pokojů alespoň tak pro několik tisíc.
Přemýšlím, jestli Elder také bydlí v jednom z těch natřených boxů.
Mé oči se stočí k horizontu.
Není tu žádný obzor. Protože tu není obloha. Studený šedý kov se zvedá nad jasně natřenými boxy. Kov se zakřivuje nad městem sklánějíce se nad vším. Téměř u vrcholu nahrazuje šedou bledě modrý flek. Předpokládám, že se snažili, aby to vypadalo jako obloha, ale moc se jim to nepovedlo.
Rozplácnuta ve středu leží zářivě žlutooranžová koule světla. Nezraňuje tak, jako když se díváte do slunce, ale stále je to bolestivé. Možná, že pokud bych nikdy neviděla slunce, byla bych ohromená tímto zářícím zdrojem světla a tepla vyrobeného člověkem. Ale já jsem slunce viděla a rozhodně to není tahle drobounká falešná věc, protože slunce je mnohem, mnohem větší. Zírám do světla, dokud mé oči nezvlhnou, a když mrknu, nechám oči zavřené o něco déle, než je potřeba.
Obrázky zlámaného skla tančí před mými zavřenými očními víčky. Jak se může tato obří lampa srovnávat se sluncem?
Všechno je tu špatně. Rozbité. Zničené.
Jako světlo.
Jako já.
Nikdy jsem nemyslela na to, jak je obloha důležitá, dokud jsem o ni nepřišla.
Jsem obklopena zdmi.
Jen jsem vyměnila jednu krabici za jinou.
.
Neotřelé kulisy však nejsou tím, na čem celá kniha stojí. Ano, nepochybně jí dodají na zajímavosti a zdárně přitáhnou nejednoho zvědavého čtenáře, ale je to právě autorčin spisovatelský um a především její schopnost vytváření napětí a postupné gradace, co staví tento titul do záře reflektorů. Nechybí nic, co bychom od správného napínavého příběhu neočekávali. Je tu vše - dějové zvraty, živé rozhovory i vnitřní monology našich hrdinů plné strachu, obav a pochybností, ale také víry a naděje.
Ich forma, kterou pro tuto knihu Revis zvolila, navíc přichází ve dvou naprosto rozlišných podobách - střádající se pohledy Amy a Eldera nám dovolí proniknout do ústředních postav, ale to rozhodně není vše, co umožňují. Můžeme tak jednu věc spatřit různýma očima , podívat se do různých částí lodi, ale především odkrývat tajemství ne na jedné, ale hned dvou liniích, z nichž má každá co nabídnout. Autorka však moc dobře věděla, proč právě pro tuto formu vyprávění sahala, neboť ji dokázala bravurně využít ke svým účelům. Jak jinak by bylo možné, že vám při čtení některých pasáží probíhá mráz po zádech? Že se divíte, jak to mohlo zajít tak daleko? Jak někdo vůbec mohl dovolit, aby se to stalo? Na prostoru vymezeném tlustými zdmi vesmírného korábu se neodehrává jen jedno velké drama, ale dochází zde ke střetu dvou naprosto rozdílných světů, kdy to, co jednomu připadá naprosto normální, dokáže druhého až k smrti vyděsit.
Elder nám život na lodi představuje se samozřejmostí sobě vlastní. Vyrůstal zde a jiný svět vlastně ani nezná. Navíc je před ním leží těžký úkol - až nastane jeho čas, bude to on, kdo povstane v čele a bude zodpovídat za každého jednotlivce, jež se na palubě nachází. Ale jak toho má docílit, když mu Eldest, nynější správce a jeho učitel, evidentně nevěří. Proč jinak by před ním skrýval strop posetý hvězdami? A co teprve, až se dozví, že se na lodi nachází ještě jedno poschodí, o němž neměl donedávna ani potuchy?
.
"Na konci chodby je další výtah. Plány lodi nelžou."
"Všechny dveře ve čtvrtém poschodí jsou zamčené," říkám. Vím to. Všechny jsem je zkusil. A nejsou zavřeny biometickými snímači - nemůžu jimi projít pouhým stiskem svého palce. Ne, tyto dveře mají staromódní pozemské zámky vyrobené z kovu. Jednou jsme tam s Harleym strávili týden pokusy o vniknutí dovnitř, dokud nás nepřistihl Doktor.
Orion kroutí hlavou. "Poslední dveře nejsou. Ty jediné jsou otevřené. A za nimi je druhý výtah."
Znovu se směji. "To prostě není možné. Kdyby tu byl nějaký tajný výtah vedoucí do tajného poschodí této lodi, věděl bych to."
Orion se na mě jen podívá. Jeho mlčení je výzva: Vážně bych o něm věděl?
Eldest přede mnou skrýval tajemství i předtím. Možná tu je jiné poschodí.
.
Amy naopak poukazuje na všechny děsivé skutečnosti, s kterými se na palubě Godspeedu setkává. Jedině ona může srovnávat s životem na Zemi a jedině ona vidí tu hrůzu, jež se tu odehrává. Lidé už nejsou lidmi. Stalo se z nich stádo slepě následující svého vůdce. Zbyly tu jen tělesné schránky bez emocí a vlastní vůle, pracovní síla využívaná v dílnách či na polích. A ti, co zůstali podobní člověku, jsou uzavřeni v nemocnici na zvláštním oddělení a považováni za blázny…
.
"Proč jsou takoví?" zeptám se. V duchu stále vidím zasklený pohled dvojice, která se vedle mne milovala; jak se odvrátili od mých výkřiků. Přitlačím Amber více k sobě, vychutnávaje si pocit, jak se mi její knoflíky zadírají do hrudníku, a přemýšlím, jak moc se modřiny, které mi tím způsobí, budou lišit od těch, co se již vybarvily na mých zápěstích.
Harley pokrčí rameny. "Takhle prostě probíhá sezóna. Copak to na Zemi nebylo stejné? Lidé jsou žvířata. Nezáleží na tom, jak moc jsme civilizovaní, když přijde doba páření, rozmnožujeme se."
"Ne ty. Ne Elder. Ne každý se chová, jako by byl poblázněný touhou."
(...)
Nezdá se, že by léky utlumily Lutheho chtíč. Věděl, co dělal. Ne jako dělníci*, kteří si to neuvědomovali. Ne doopravdy. Zvažuji, jestli je to tím, že jsou dělníci tak hloupí. Cokoliv se po nich chce, to udělají, stejně jako ta dívka s králíky, která jednoduše věřila tomu, co jí Eldest napovídal, i když si přečetla pravdu. Lidé jako Harley a Luthe, kteří nejsou hloupými idioty, mají nad sebou mnohem větší kontrolu. Mohou si vybrat být hodnými jako Harley.
Nebo si můžou vybrat být jako Luthe.
.
Není pochyb, že Across the Universe si své místo na poličce zaslouží. Revis přišla s neotřelým nápadem, jež zaujme jak svou originalitou, tak způsobem podání, přesto lze poznat, že se jedná o autorčinu prvotinu. Ve zbytku knihy se však menší škobrtnutí lehce ztrácejí a čtenář je v tomto případě rád odpouští. Spisovatelka odvedla kus práce a věřím, že do budoucna se o ní ještě uslyší.
.
__________________________________________________________________________________
* V originále se tato třída jmenuje "Feeders", což se dá doslovně přeložit jako "strávníci" nebo "krmiči". Jelikož jde však převážně o pracovní sílu lodi složenou z lidí pohybujících v dílnách nebo na polích, nazvala jsem je dělníky - navíc mi toto pojmenování k jejich společenské pozici na lodi mnohem více sedí.
** Obrázek obálky převzat ze stránky amazon.com [odkaz].
*** Knihu jsem četla v anglickém originále. Ukázky jsou převzaty a přeloženy z REVIS, Beth. Across the Universe, 1. vyd. Penguin, 2011. ISBN 978-0-141-33366-3
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kaori | Web | 16. června 2011 v 14:46 | Reagovat

Ta tuto knížku mám celkem dlouho spadeno, bohužel se do ní pořád nemám kvůli angličtině -.-
Je to tak hrozný, nebo se to s použitím slovníku číst dá, pro někoho s průměrnou (bohužel až moc průměrnou) angličtinou? -.-" :D

2 Awia | Web | 16. června 2011 v 14:57 | Reagovat

[1]: Kaori: Já myslím, že se nemáš čeho bát. Jistě, slovníkem si asi zalistuješ, ale autorka nepíše složitým jazykem a nepoužívá nějaké extra slovní obraty. Myslím, že je to hlavně kvůli tomu, že je kniha primárně zaměřená na mládež, která moc o krásný, ale poněkud složitejší jazyk nestojí. A pokud chceš, na internetu by se měly dát najít ukázky, takže se můžeš nejdřív podívat na ně, a potom uvidíš, jestli se ti bude chtít číst dál či nikoliv :)

3 | Web | 18. června 2011 v 17:40 | Reagovat

Bohužel se k ní nemám jak dostat, kvůli tomu, že je v angličtině :/ A e-booky čtu nerada :/
Ale jinak mně hodně zaujala!! :)

4 Awia | Web | 18. června 2011 v 17:48 | Reagovat

[3]:Já si ji objednala paperback přes jedny stránky a dohromady i s poštovným mě stála asi tak, jak by stála normální knížka v pevné vazbě. A putovala ke mně, tuším, z anglie. Každopádně co jsem slyšela, tak se chystá slovneský překlad (český se zatím ani neplánuje, nevím proč), tak možná, když si počkáš ... Ale vážně netuším, kdy se má dostat na trh.

5 Brabikate | Web | 18. června 2011 v 18:26 | Reagovat

Tahle knížka mě taky láká... Už jsem o ní párkrát četla a vždycky moc hezké recenze, ale nejspíš si počkám, jestli vyjde český překlad. Snad ano! :-)
Pěkná recenze! ;-)

6 Awia | Web | 20. června 2011 v 20:48 | Reagovat

[5]: Brabikate: Mohla by. Znám spoustu lidí, kterým by se určitě líbila, ale nečtou ji právě z důvodu absence českého překladu. Když si chce člověk odpočinout od myšlenkově nabitých děl či románů hýřících filozofickými idejemi, je to dle mého názoru jasná volba. S troškou napětí jako bonus. ;-)
Oh, děkuji. Snažila jsem se.

7 | Web | 29. června 2011 v 11:08 | Reagovat

Ona by s tou angličtinou nemusel být zase tak velký problém. Co myslíš ty, má lehkou angličtinu? :)

8 Awia | Web | 29. června 2011 v 11:51 | Reagovat

[7]: Dý: Lehkou, těžkou... To se špatně posuzuje. A jak už jsem říkala Kaori, nemyslím si, že by Revis psala nějak zvlášť složitým jazykem, ale slovníkem si párkrát určitě zalistuješ. Samozřejmě to ale záleží na tom, jak dlouho se angličtinu učíš a jak moc jsi v ní "dobrá". Ale pro ty, co touží přečíst knihu v angličtině a rádi by pro začátek něco lehčího, bych ji nejspíš doporučila. :)

9 | Web | 30. června 2011 v 21:28 | Reagovat

No, angličtinu se učím sedm let a nikdy jsem s ní neměla problém.. :) Zrovna přemýšlím nad nějakýma knížkama v angličtině k objednání..
A pár jich tady mám k vybrání.. mezi nimi jsou právě Across the Universe.. A Before I fall .. jestli jsi náhodou nečetla.. ? Pokud ano, zvládla by si posoudit angličtinu? :)

10 Awia | Web | 30. června 2011 v 21:56 | Reagovat

[9]: Dý: Jo, tak to myslím, že bys to měla zvládnout. :) "Before I fall" jsem nečetla, takže ti neporadím, ale z knížek v angličtině mám za sebou ještě třetí díl "Mortal Instruments" od Cassandry Clare a co se obtížnosti týče, přirovnala bych to právě k "Across the Universe". Jinak ... na amazonu.com máš obvykle možnost k nahlédnutí do knížky a bývá tam i část první kapitoly. Takže jestli si nejsi jistá, mrkni tam. ;)

11 | Web | 30. června 2011 v 22:22 | Reagovat

Děkuji. :) Měla bych začít s knížkama v angličtině, protože tem český výběr přece jenom není nic moc .. :/ Ale každý si najde svoje :)

12 Awia | Web | 30. června 2011 v 22:31 | Reagovat

[11]: Dý: Tak já začala hlavně proto, že angličtinu miluju a ... no, v originále mi to zkrátka přijde lepší. :D Jinak nezpochybňuji krásy svého rodného jazyka, protože ten je taktéž úžasný a miluju ho pro to, jak si s ním jde při psaní pěkně pohrát. :)

13 | Web | 1. července 2011 v 19:18 | Reagovat

Já si nestěžuju na češtinu.. :D Jenom v těch překladech by mohli trošilinku přidat! :)No, tak uvidíme, asi si jí objednám.:)

14 Awia | Web | 1. července 2011 v 19:27 | Reagovat

[13]: Dý: Však já na nic takového nenarážím. Spíš jsem reagovala na svůj vztah k angličtině. ;)

15 | Web | 1. července 2011 v 19:54 | Reagovat

Já vím že ne ;) :)

16 | E-mail | Web | 22. srpna 2011 v 14:47 | Reagovat

Tak jsem se do ní konečně pustila. :) Jsem zvědavá, za jak dlouho ji dočtu. (Pokud tedy vůbec:D)

17 Awia | Web | 1. září 2011 v 13:31 | Reagovat

[16]: Dý: Věřím tomu, že se konce dobeřeš. V některých částech je to navíc tak napínavé, že se to čte samo (třebaže v angličtině). ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.