Stephen King - To
27. července 2009 v 19:26 | katHys | Nlezeno, polapeno, přečtenoKomentáře
Téměř každý autor občas zklouzne k nudným, popisujícím pasážím, ale třeba u Bronteové mi to nevadilo.
Jinak jako vždy výborně napsaná recenze, což mi připomíná, že až bude víkend, měla bych doplnit svoje resty
Knížku jsem nečetla, ale podle toho, jak to popisuješ, by to mohlo být zajímavé. Jak říká Polgara: každý autor zklouzne k těm nudným pasážím.. To mě na knížkách vadí, ale pak se zase jde do děje
. Musí se to nějak překousnout.
.
aaa moc děkuju za ten megadlouhý, vysilující komentář. Takovej mi snad ještě nikdo nenapsal!
mimochodem, když už jsi psala o tom icq, nechtěla bys mi ho dát? :)
Díky za tu další hromadu vysilujících komentářů :). Tvýho taťky lituju, a jestli jsem to dobře pochopila, tak to vzal ten porybný? Hajzl
No nic, a to icq mi nedáš? :)
[1]: M.I.M.A - Já čtu taky hrozně ráda. A naštěstí se to v téhle knize v konečné části vyvažuje. Jsem ráda, že jsem ten začátek přetrpěla.
[2]: Polgara: Tuhle knihu jsem měla přidat tak před dvěma měsíci, kdy jsem to dočetla. Dokopala jsem se k tomu až včera. A za tu dobu se mi nahromadily další knížky. Některé dokonce z povinné četby. Bohužel do rozborů těchto děl se mi vůbec nechce.
No jo, nudné pasáže - já píšu pořád nudně. I když možná pořád ne, když tu moji slátaninu někdo čte a komentuje. Chjo ... vyjadřovat se o vlastních dílech je hrozný. Nikdy nevím, co mám napsat. Když se kritizuješ, většina tě za to akorát zprdne, řekne ti, že to vidíš moc černě a nakonec si udělá závěr, že to píšeš jen proto, abys byl od dalších pochválenej. Když se ale pochválíš, tak samochvála smrdí a hned je z tebe sebevědomej namyšlenej blb...
[3]: Yasmin: Ta poslední část za to fakt stála. I když i tam mě docela štvaly ty pasáže o informacích o Derry. Na druhou stranu nebyly dlouhé a co kdyby tam bylo něco zásadního?
Vůbec nemáě zač. Když se jednou pustím do komentování, nejdu zastavit. Bohužel ty komenty taky moc nestoj zato, ale co už. S tím nic nenadělám. Porybný dle našeho názoru kameru vzal. Zrovna dvakrát z taťky nadšenej nebyl a myslíme si, že to prostě po půlnoci jel zkontrolovat. Kdo by nebral zadarmo podběrák a kameru. Nabíječka se dá dokoupit (víme to, protože jsme ji jednou ztratili) a nová kazeta taky...
Icg takhle veřejně nikde nepíšu. Ale všimla jsem si, že máš na blogu e-mail, tak ti pisnu na ten. Kdybych se náhodou během dneška neozvala, tak se zkus ozvat ty. Možná jsem se někde překlepla. Můj mail je awia@email.cz.
Nečetla jsem a asi ani číst nebudu.
Horory v lásce nemám, mně stačej mý noční můry.![]()
máš strašně úžasnej blog,teda,podle mne.Nedávno jsem se začala zajímat o takové autorské blogy jako máš ty.a musím říct,tvůj je pěknej a povedenej...
Zvláštní, totiž to, že tomu dáváš 70%. Já jsem totiž dneska, jen tak pro sebe hodnotila pár knížek, co jsem přečetla a mezi nimi bylo i "Prokletí Salemu" od Stephena Kinga. Dala jsem mu 70%. Ale co, to tu nemusím rozmazávat
Myslela jsem, že horory jsou tu od toho, abych se u nich bála. Jenže problém je v tom, že mě nechávají zcela chladnou. Štve mě to, chci se bát, ale problém je asi v tom, že chci. Nejde to na povel.
Už nějaký ten čas jsem si To chtěla přečíst. jsem Tím nějak obklopená. Poprvé jsem o Tom slyšela v anketě Kniha mého srdce a netuším, proč jsem si zapamatovala zrovna tuhle. Pak jedna spolužačka řekla, že To čte a mám pocit, že i ty ses zmínila. Aby toho nebylo dost, narazila jsem na To v knihkupectví. Kniha mě upoutala hlavně tloušťkou, lákalo mě to. Ale teď nevím. Prokletí Salemu bylo členěno a z části i napsáno (teď nemyslím děj) asi téměř stejně a trochu mě to upoutalo, ale nevím. Všechno teď záleží na knihovně, jestli To tam bude nebo ne
Mě v hororech štve to nadpřirozeno. Prostě když nadpřirozeno, tak pořádně, nebo vůbec. Já nevím, ale na takové ty upíry mě neužije. Ikdyž jak se k té knize vracím, přijde mi pěkná a... a dost! Vypouštím tu z tlamy takové hovadiny...
(vlastně tlama sedí na svém místě a nic z ní neleze, to jsou ty neposlušný ručičky, kdo ti tu dělá spoušť
asi zas někdo dostane rákoskou...
).
P.S.: Chjo, když má někdo (já) ptačí mozeček, ztrácí se v postavách a bude si To muset přečíst, aby to chápal... ![]()
[10]: Kitty: Od Kinga jsem četla jenom tuhle knížku, ale na základě téhle zkušenosti se opovažuji napsat, že ať vymyslí sebevětší kravinu, dokáže to napsat s takvou přesvědčivostí, že tomu prostě musíš uvěřit. Je to až hrůzostrašný. To není špatná knížka, ale něco mi v ní scházelo. Nedokáži přesně popsat co... ehm.
Mě ta kniha přitahovala už od dětsví. Ten návez se ti prostě vryje do paměti. To ... jak by takhle mohl někdo pojmenoat knížku? No vidíš, a jde to. Ze začátku mě právě ta tloušťka odrazovala, ale nyní razím pravidlo - čím tlustší, tím lepší!
Takže jsem po Tom šáhla a ... začetla se. Rozhodně tu knihu doporučuji. A taky mě dostal ten obal. Z toho obrázku mám vždy smíšené pocity a dokonce jsem To kvůli tomu i obalila. xD
V Tom je příšer požehnaně. Ale vůbec to nevadí. Jak už jsem psala - King to pojal tak, že tomu uvěříš, i když je to sebevětší blbost. A ještě k tomu před tím - taky jsem se při čtení nebála. Spíš v některých částech zapracovala moje představivost a všechny ty popisované mrtvoly mne po chvíli pronásleovaly ... lol.
[11]: No, je pravda, že všechno, co napsal jsem si poslušně představovala. Od mrtvolně bílé pleti upírů, přes potěšení, které jim dodávalo noření dlouhých zubů do lidského masa až k mrtvolnému pachu, pterý se linul prakticky všude ve městě. Trpělivě jsem sledovala osudy jednotlivých obyvatel města, přestože se mi jejich jména ze začátku pletla. Prostě jsem nemohla přestat, nechtěla jsem. Když to tak vidím zpětně, mám docela zážitek...
P.S.: Osobní otázka, vlastně dvě, týkající se čtení:
1) Nečetla jsi nějakou knihu, která se ti líbila a zároveň se zdála být tak podivná... já nevím prostě jak to říct. Po přečtení jedné knihy mám pocit, že už přečtu všechno. Zatím jsem nenarazila na knihu, která by se mi vysloveně nelíbila, nanejvýš mě nebavila. No nějak jsem se zamotala, takže překročím ke druhé, na tuhle mi asi neodpovíš, když jsem to tak zmastila...
2) Nemáš někdy chuť přečíst něco naprosto bláznivého?
Toť vše, odpovídat není tvou povinností (kdo by tě nutil, že), ale udělala bys mi radost...
[12]: Kitty: Já taky ne. A hlavně začátek mě dostal. A taky mě docela podivilo, jak tam popisuje některé postavy, vypráví zážitky z jejich života a potom je bez milosti zabije... nebo ... ne, nechci na to vzpomínat. Představivost znovu pracuje. Mě se na začátku taky pletly všechny postavy a musela jsem knihou listovat zpátky, abych si ujasnila, o koho jde.
Ale po čtyřsté stránce jsem už neměla problém.
Na otázky ti zkusím odpovědět, ale neručím za to, že ti řeknu to, co jsi chtěla vědět...
1) Z mnoha knížek jsem měla smíšené pocity. Ale nemyslím si, že bych někdy pocítila to, na co se mě ptáš (jestli to ovšem chápu správně). To já na takovou už narazila a ne jednou ... teď mě jako příklad napadá jen Pán Prstenů. Filmy jsou skvělé, příběh taky, ale musí ten Tolkien psát tak zdlouhavě a nudně?
2) To je podle toho, co považuješ za bláznivé. Ale takové ty knihy o praštěných puberťačkách a zápisky z jejich deníčků fakt ne. Ale přemýšlela jsem o knize, kde prý autor popisuje fungování lidské mysli - mění písma, vynechává stránky, kreslí si tam, příběh je naprosto o ničem. Tohle by se mi líbilo. Nebo třeba taky Umění milovat - parodie na naučné básně. Slyšela jsem o tom a četla úryvek, ale v kinhovně to mají pořád zamluvené dva měsíce dopředu... je to hrozný.
*škrábe se na hlavě* No, třeba jsem ti i odpověděla na to, na co ses ptala.
Díky moc, spokojenost.
P.S.: Mění písmena a vynechává stránky? Co je to za knihu? Já občas mám nějaké nutkání si se slovama hrát, ale do příběhů se to nehodí ![]()
[14]: Kitty: Nemáš zaš.
Já už nevím, jak se to menuje. Jenom si pamatuju, že to napsal nějaký angličan.
Hele, já zase v příběhu píšu spoustu zbytečných věcí, které by tam vůbec nemusely být... Nebo se pustím do nějakého popisu, který vlastně vůbec není důležitý.
Tak tomu říkám dokonalý rozbor! TO jsem četla už před lety, dodnes tento román považuji za nejlepší Kingovo dílo. Taky jsem si psala do blogu obsah knihy, ovšem tak dokonale rozpitvané to nemám. TO bylo neuvěřitelné právě skutečností, že největší hrůzy nosíme sami v sobě - a nejhorší zrůda může být jen člověk. (I když v románu to bylo komplikovanější).
Fakt je, že kniha asi každému nesedne, ale u mne v knihovničce má čestné místo...
[16]: ANA: Páni děkuji. *červená jak račice*
Já sama jiné Kingovo dílo nečetla, ale názor na autora jsem si z něj udělala. U mě má taky své místo, ale místy mě prostě nudila. Avšak ta propracovanost děsila hrůzu už jen sama o sobě. Kdo nečetl, nepochopí.
Upřímně tě obdivuji, že jsi to přečetla. U mě je to jedna z mála Kingových knih co ještě nemám zhltlou. Asi nejvíce mě odrazuje ta tloušťka a představa, že bych se s tou knihou musela táhnout z knihovny až domů.
Asi před dvěma dny jsem se pustila do "Pod kupolí". Ještě nejsem ani v polovině a je to moje čtvrtá kniha od Kinga.. ale on píše opravdu chytlavě. :)) "To" si určitě přečtu! :)
[18]: Strixy: Kniha o sobě není tak těžká. Když navíc narazíš na paperback, vyjde to nastejno jako tří set stránková kniha v pevné vazbě. A King píše úžasně, takže jakmile tě jednou pohltí, nepřestaneš, dokud To nedočteš do konce. :)
[19]: Dý: "To" je jediná kniha, kterou jsem od něj četla, ale už mám vyhlédnuto "Prokletí Salemu".
Jo, tak tuhle knihu jsem četla v deváté třídě a nutno říct, že na zážitky při listování v ní a doslovné "hltání" Kingova příběhu mám dobré vzpomínky.
V té době se mi na této kniha příčila jen jedna věc- poněkud patetický konec, který autor ( sám velký král King) dle mé čtrnáctileté pubertální duše snad vyvařil z vody.
Nyní, s odstupem čtyř let říkám následující - rozhodně by chtělo opět se ponořit do vod Kingovských a vychutnat si knihy, které mě později dovedly ke krásné literatuře.
Každopádně od S.K. přečetla jen zlomek z toho, co napsal :)
[21]: Shav: Konec... nevím, líbilo se mi, jakým stylem je to napsáno, ale vzhledem ke zbytku knihy a tempu, jakým se ubírala, možná poněkud uspěchanější byl. Jen mi přišlo líto Eddieho. A potom mne částečně otrávil ten happyend. Nic proti šťastným koncům, ale troška tragiky by tam neuškodila.













Tuhle knihu jsem nečetla a tak nemůžu přesně posoudit. Myslím si ale, že by to mohlo být celkem zajímavé. Máš pravdu, ani mě zdlouhavé popisy tak strašně nebaví, ale knížky čtu hrozně ráda ;)